Statické zajištění trhlin, spár a nestabilního zdiva pevnostní injektáží

Nejčastějšími důvody sanace trhlin je omezení přístupu agresivních medií a vlhkosti do konstrukce. Dalším důvodem je obnovení tuhosti sanované konstrukce a v neposlední řadě také obnovení žádoucího estetického vzhledu.

Trhliny vznikají v místech nadměrného vnitřního tlaku v konstrukci. Praskáním se uvolňuje narůstající tlak. Existuje několik hlavních důvodů vzniku trhlin, mezi které patří:

• Nadměrné zatížení konstrukce – pokud zátěž působící na konstrukci převyšuje zátěžovou kapacitu konstrukčního dílce, vznikají trhliny.
• Smršťování – beton se během procesu tvrdnutí smršťuje a vzniká teplo. Oba faktory mohou, speciálně na dlouhých konstrukčních dílcích, vést k silnému vnitřnímu napětí a ke vzniku trhlin. Zabránit vzniku trhlin obvykle pomáhají dilatační spáry. Pokud spáry neexistují nebo pokud nejsou plně funkční, vzniká napětí v konstrukčních dílcích. To vede ke vzniku trhlin.
• Sedání stavby - z důvodu těchto pohybů se mohou vyskytnout změny během přenosu zátěže z budovy skrze základy stavby do podpůrného základu. Tyto změny vedou k napětí v podpůrných i nepodpůrných konstrukčních dílcích budov, které vedou ke vzniku trhlin.
• Pnutí vlivem střídání teplot - tepelné působení, např. vystavení slunečnímu záření může ohřát konstrukční dílec. Když je stavební materiál zahřátý, expanduje. Když se následně ochladí, znovu se smrští. Pohyby, které vznikají během zahřátí a ochlazení způsobují napětí v konstrukčních dílcích, a to vede k trhlinám.

Sanaci trhlin v konstrukci by měla předcházet analýza pohybu trhliny. Ke zjištění, zda se trhlina pohybuje, se využívá sádrové terče. Dále je nutné zdokumentovat šířku trhlin a zjistit příčiny jejich vzniku. Na základě těchto informací se pak volí způsob sanace.

Technologické postupy sanace trhlin v konstrukcích:

• Injektáž a vyplnění trhlin polyuretanovými, epoxidovými, akrylátovými pryskyřicemi.
• Injektáž trhlin cementovými suspenzemi.
• Sešití trhlin dodatečně vloženou helikální výztuží.
• Pružné zatmelení trhlin a impregnace polymery.

Injektáž a vyplnění trhlin polyuretanovými, epoxidovými, akrylátovými pryskyřicemi

Injektáž polyuretanovými pryskyřicemi se využívá pro zastavení aktivních průsaků vody skrz trhliny v konstrukci, případně k utěsnění vodonosných trhlin v konstrukci. Při aktivním průsaku vody, která z trhliny přímo vytéká se provádí dvoufázová injektáž polyuretanovou pryskyřicí, kdy v první fázi je nutné zastavit aktivní průsak vody vysoce expanzní polyuretanovou pěnou a následně se trhlina dotěsní pro zajištění dlouhodobé nepropustnosti pro vodu.

Injektáž epoxidovými pryskyřicemi se využívá k pevnostnímu utěsnění trhlin a obnovení spojení dvou stavebních dílců. Epoxidy jsou schopné přenášet tahové síly. Hodí se k injektáži pracovních spár, dilatačních spár i k injektáži drobných vlásečnicových trhlin pomocí nalepovacích pakrů všude tam, kde není možné použít vrtané pakry do podkladu.

Injektáž trhlin a dutin cementovými suspenzemi se používá pro statické vyplnění a k posílení statické funkce stavebního prvku, ke zpevnění konstrukce, či k obnovení pasivace výztuže ve špatně přístupných místech. Injektovaná suspenze má po svém vytvrdnutí vysokou pevnost v tlaku.

Pružné zatmelení trhlin, impregnace polymery a silikáty

Pokud nejsou trhliny aktivní (nerozšiřují se), případně se jedná o vlásečnicové trhliny, které je třeba z estetického hlediska odstranit, nebo nejsou trhliny příliš hluboké a nejdou skrz celou konstrukci, je možné je zatmelit. K tomuto účelu se využívají různé elastické nátěry a stěrky, které mají schopnost překlenovat trhliny. Využívá se též malt modifikovaných polymery. Při impregnaci betonových povrchů se používají sloučeniny, které jsou absorbovány do struktury pórů a vyplňují mezery. Využívají se materiály na silikátové bázi, které reagují se složkami cementového tmele, případně materiály, které reagují a tvrdou sami o sobě (např. nízkoviskózní epoxidy atd.). Materiály na silikátové bázi mohou být biochemicky modifikovány a aplikují se na povrch betonové konstrukce postřikem. Po své aplikaci pronikají do struktury betonu, reagují s ním a vytvářejí pružný reaktivní gel, který utěsňuje trhliny. Tento gel je reaktivní, což znamená že v případě vzniku nových mikrotrhlin již po jeho aplikaci je schopen je následně zacelit.